Loading
Kontaktní informace
Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace Nemocniční 20, 728 80 Ostrava
T+420 596 191 111
+420 556 541 111
F+420 596 618 740
Emnof@mnof.cz
Jak se k nám dostanete?
Mapa areálu Městské nemocnice Ostrava

Teoretické základy - fyzikální zákony, patofyziologické principy hyperbaroxie


Nejdůležitější veličinou, se kterou se v hyperbaroxii setkáváme, je tlak. Lze jej definovat jako účinek síly, působící na jednotku plochy. Hlavní jednotkou tlaku je 1 Pa (Pascal).

Člověk je ve svém životním prostředí vystaven tlaku okolního prostředí. Normální tlak při hladině moře je 101 kPa.

HBO využívá prakticky fyzikálních zákonů, které platí pro plyny a tekutiny:
  1. Pascalův zákon - tlak v plynech a tekutinách se šíří rovnoměrně všemi směry
  2. Boyle-Mariottův zákon - součin tlaku a objemu daného váhového množství plynu je za dané teploty konstantní
  3. Daltonův zákon - výsledný tlak směsi plynů je roven součtu parciálních tlaků jednotlivých plynů
  4. Henryho zákon - množství plynu rozpuštěného v kapalině závisí přímo úměrně na tlaku plynu nad hladinou a faktoru rozpustnosti
  5. polytropický děj - stlačování či rozpínání plynu je spojeno s výměnou tepla s okolím
  6. vlhkost vzduchu - při kompresi roste absolutní vlhkost rychleji než maximální
  • v praxi se 2 posledně jmenované děje projeví vzestupem teploty a relativní vlhkosti během komprese na počátku terapie
  • při dekompresi klesá teplota a maximální vlhkost rychleji než absolutní, je dosaženo rosného bodu a v praxi se to projeví zamlžením prostředí a vysrážením vody v prostoru komory
  • tyto fyzikální děje lze částečně zmírnit instalací kvalitní klimatizační jednotky

Fyzikální a patofyziologické principy léčby v hyperbarickém prostředí

Samotné účinky vyšších tlaků při hyperbaroxii se projevují v oblasti stlačitelnosti plynů, jejich rozpustnosti a difúzi v tělesných tekutinách a změně jejich fyzikálně-chemického chování při vyšších parciálních tlacích.

Existují 2 základní patofyziologické principy hyperbaroxie. První je mechanický efekt, spočívající v redukci velikosti bubliny u pacientů s různými formami dekompresní nemoci či vzduchové embolie.
Druhý efekt je způsoben mnohonásobným zvýšením parciálního tlaku kyslíku ve tkáních s prodloužením jeho difúzní vzdálenosti, zvýšením množství fyzikálně rozpuštěného kyslíku v plazmě (viz výše) a transportem do tkání postižených ischémií a hypoxií.

Existuje mnoho specifických vlastností HBO:

vasokonstrikce cév, snížení otoku, zastavení produkce alfatoxinu (clostridiové anaerobní infekce), stimulace neovaskularizace, zvýšení baktericidní kapacity leukocytů (jednak zesílení fagocytózy mikroorganismů s jejich následnou proteolýzou, jednak podpora oxidačního procesu s tvorbou řady kyslíkových radikálů), posílení a urychlení granulace,epitelizace, urychlení demarkace mezi nekrotickou a živou tkání, stimulace fibroblastové proliferace a tkáňové reparace, produkce kolagenu, zlepšené hojení problematických ran.

V poslední době byl popsán pozitivní efekt HBO na potlačení projevů tzv. I-R (ischemicko-reperfuzního) syndromu. Jedná se o oslabení tendence aktivovaných PMN
(polymorfonukleárů) přilnout a následně poškodit vnitřní výstelku (endotel) kapilár různých orgánů.