Rehabilitace
Fyzioterapie
Fyzioterapii ve stacionáři zajišťuje tým erudovaných fyzioterapeutů s řádným proškolením v jednotlivých rehabilitačních metodikách.
Na základě důkladného vyšetření dítěte jsou v rámci individuální léčebné tělesné výchovy aplikovány všechny dostupné rehabilitační postupy (reflexní lokomoce dle Vojty, neurovývojová terapie dle Bobathových, proprioceptivní neuromuskulární facilitace dle Kabata, a další). U starších pacientů s nejrůznějšími zdravotními obtížemi jsou využívány i další postupy (McKenzie, Feldenkreis, Brunkovová, Freeman).
Metody léčebné tělesné výchovy jsou vhodně doplňovány vodoléčbou a dalšími prostředky fyzikální terapie (magnetoterapie, elektroléčba, teploléčba, reflexní masáže, laseroterapie), které jsou aplikovány vždy na základě individuálního léčebného plánu.
V dětském rehabilitačním stacionáři jako v jediném zařízení v ČR pracuje tým pracovníků zaškolených v Bobath konceptu přímo v Bobath centru v Londýně.
Fyzioterapie pro děti v denním pobytu je aplikována denně. Pacienti v ambulantní péči dochází na fyzioterapii dle frekvencí určených lékařem.
Článek: Botulotoxin v léčbě dětí s DMO
![]() |
![]() |
![]() |
|
Ergoterapie
Ergoterapie je rehabilitační obor, který úzce spolupracuje s fyzioterapií. Formou hry a vhodné motivace dítěte se zaměřuje na nácvik funkcí důležitých pro úspěšné zvládání situací všedního dne (oblékání, svlékání, hygiena, sebesycení aj.). Ergoterapeut zjišťuje příčinu obtíží a pomocí nácviku náhradních pohybových stereotypů, adaptace vlastní činnosti či prostředí nebo doporučením vhodných kompenzačních a technických pomůcek pomáhá zlepšit výkon problematických aktivit. Hlavním cílem je dosažení maximální možné nezávislosti v denních činnostech. Terapie se aplikuje po předchozím důkladném vyšetření se zaměřením na fyzickou, kognitivní i sensorickou složku.
Ergoterapeut úzce spolupracuje s fyzioterapeutem, logopedem, psychologem, pedagogem.
Ergoterapie se zaměřuje na nácvik:- soběstačnosti a sebeobsluhy
- úchopů a jemné motoriky
- taktilní a proprioceptivní stimulace
- percepce (provedení dvou a trojrozměrných prostororvých aktivit v rámci každodenních činností)
- kognitivních schopností (poznávání a porozumění)
- koordinace oko - ruka (důležitá součást úchopu a cílení pohybu)
Článek: Ergoterapie u dětí s DMO
![]() |
Kompenzační pomůcky
V rámci komplexní péče spolupracuje stacionář s Oddělením technické ortopedie a protetiky v Ostravě, které napomáhá především při zhotovení individuálních pomůcek pro děti, ale i s dalšími firmami, které nabízejí kompenzační pomůcky. Tyto pomůcky usnadňují a zkvalitňují zvládnutí činností všedního dne. Návrh vhodné kompenzační pomůcky doporučené lékařem lze konzultovat s fyzioterapeutem nebo ergoterapeutem, kteří mají dítě v pravidelné péči.
![]() |
![]() |
![]() |
|
Rehabilitační ošetřovatelství
Multisenzorická stimulace
Léze motorických center CNS se projevuje jednak vývojovým opožděním dítěte a zároveň poruchou posturálního tonu. Na základě patologického tonu je dítě schopno pohybu pouze v rámci patologických pohybových vzorů. Patologický pohyb neumožňuje získat fyziologické sensorické informace jednak o sobě samém a jednak z okolního světa. Říkáme, že dítě získává pouze patologický sensorický INPUT, který ještě více nepříznivě ovlivňuje již tak patologický pohybový projev. Mluvíme o patologickém motorickém OUTPUTu a o porušeném procesu sensomotorického učení.
Jako terapeuti nejsme schopni ovlivnit přímo mozkovou lézi, ale jsme schopni příznivě ovlivnit proces senzomotorického učení. K ovlivnění učení významně přispívá multisenzorická stimulace.
Existuje celá řada metodik a konceptů s cílem stimulace sensoriky handicapovaného dítěte. Jedním z nejznámějších je tzv.koncept SNOEZOLEN, který se snažíme využívat na našem pracovišti. Principem tohoto konceptu je umožnit dítěti získat maximum sensorických vjemů v prostředí pohody a relaxace.
Článek: Multisenzorická stimulace
![]() |
Bukofaciální reedukace
Jedním ze závažných problémů dítěte s DMO je příjem potravy, tekutin a slinění související s patologií mluvidel. Abychom zajistili kvalitní příjem potravy, je nutné důkladné vyšetření mluvidel, zajištění správné polohy a pomůcek. Toto vyšetření provádí dětská sestra spolu s logopedem. Zaměřují se na mobilitu dítěte, nezávislost sedu a stoje, asymetrii dítěte a stupeň komunikačních dovedností. Důležité je vyšetření citlivosti v dutině ústní a jejím okolí, kvalita tonu (napětí) tváří, rtů a jazyka. Každá zjištěná patologie mluvidel vyžaduje individuální terapeutický postup - bukofaciální reedukaci - v rámci Bobath konceptu.
Článek: Bukofaciální reedukace
![]() |
![]() |
Pedagogická péče
Přestože DRS je především zdravotnickým zařízením, u dětí v denním pobytu má své nezastupitelné místo i pedagogická péče. O děti se starají tři pedagogové se speciálním vzděláním, kteří s dětmi pracují ve skupinkách i individuálně.
Formou společných zaměstnání se u dětí rozvíjejí zejména rozumové, jazykové a hudební schopnosti. Základem jsou výchovné programy mateřské školy speciálně přizpůsobené pro děti s handicapem. Při individuálních činnostech se plně vychází z konkrétních možností dítěte s ohledem na jeho postižení. Mimo jiné jsou využívány výchovné a vzdělávací plány pro děti od dvou let a pro děti mentálně postižené. V individuálních činnostech se u dětí rozvíjejí rozumové, výtvarné schopnosti, hrubá a jemná motorika, grafomotorika.
U dětí s výraznými jemněmotorickými problémy se práce soustřeďuje na zvládnutí základní manipulace s počítačem - ovládání kurzoru apod.
Hlavním úkolem pedagogické péče je napomoci rozvoji schopností dítěte tak, aby co nejlépe zvládlo zařazení do školy a vzdělávacího procesu.
Článek: Práce speciálního pedagoga u dítěte s athetoidní formou DMO
![]() |
![]() |
![]() |
|
Psychologická péče
Hlavní oblastí psychologické péče v DRS je vývojová diagnostika, která se zaměřuje na zhodnocení psychického vývoje dítěte s postižením. Podrobný rozbor jednotlivých schopností a celkové vývojové úrovně napomáhá vytvoření individuálního výchovného a stimulačního programu pro každé dítě tak, aby maximálně podporoval rozvoj potenciálu dítěte. Je určující pro zhodnocení školní zralosti a výběru nejoptimálnějšího školního zařazení.
Psychologická péče je založena na úzké spolupráci s rodinou dítěte. Psycholog nabízí rodině poradenské a terapeutické služby, pomáhá rodině adaptovat se na postižení dítěte a najít vhodné metody pro jeho vedení. Nezbytná je samozřejmě i blízká spolupráce s dalšími odborníky a členy týmu, zejména lékaři, speciálními pedagogy, fyzioterapeuty a logopedem.
Psychologická ambulance DRS je určena nejen pro děti a rodinné příslušníky z denního pobytu, ale na doporučení lékaře nabízí své služby též všem rodičům a jejich dětem s obtížemi různého typu.
Nejčastější problémy- opožďování se ve vývoji,
- posouzení školní zralosti,
- školní selhávání, problémy s učením,
- výchovné problémy doma či ve škole,
- hyperaktivita, syndrom ADHD,
- úzkostnost dětí,
- komunikační problémy,
- a jiné.
Článek: Postižené dítě v rodině a vzájemná komunikace rodičů s profesionály
![]() |
Logopedická péče
Součástí komplexní péče v DRS je logopedická diagnostika a terapie. Je určena klientům v denním i v ambulantním pobytu, dětem i dospělým. Pracoviště se specializuje na klienty s organickým postižením CNS (DMO, vrozené vývojové vady, cévní mozkové příhody, poúrazové stavy), péči poskytuje také dětem s vadnou výslovností, huhňavostí, koktavostí, rozštěpovými vadami aj.
Klinický logoped hodnotí úroveň vývoje řeči a komunikačních dovedností, volí speciální terapeutické postupy pro edukaci a reedukaci řeči. Společně s dětskými sestrami provádí bukofaciální vyšetření a terapii v rámci Bobath konceptu pro zajištění kvalitního příjmu potravy a motoriky mluvidel, která je nezbytná pro správné rozvíjení artikulace. Při terapii je kladen důraz na spolupráci s rodinou a ostatními odborníka a členy týmu.
K rozvíjení komunikačních dovedností jsou využívány moderní počítačové programy a speciální pomůcky, alternativní a augmentativní komunikační systémy, které jsou vhodné zejména pro děti s výrazným opožděním expresivní složky řeči, s kombinovaným postižením nebo s mentálním handicapem.
Článek: Logopedická péče u dětí s dětskou mozkovou obrnou
![]() |
![]() |
















