Spektrum péče

Pracoviště nabízí pomoc dětem, dospívajícím a jejich rodičům zejména v následujících oblastech:

  • Vývojová problematika – opoždění vývoje, nerovnoměrný vývoj, sledování psychického vývoje u dětí s mentálním či kombinovaným postižením, pervazivními vývojovými poruchami a poruchami autistického spektra
  • Problematika v oblasti předškolní/školní docházky – zhodnocení školní zralosti, snížená schopnost koncentrace ve vyučování, potíže s učením, stres ve zkouškových situacích
  • Výchovná problematika – separační potíže, problémy ve vztahu k autoritám, chování dítěte v reakci na komplikovanou rodinnou situaci a jiné
  • Sociální problematika – obtížná adaptace v kolektivu, potíže s navazováním sociálních vztahů, nejistota v sociálním kontaktu, sourozenecká rivalita
  • Neurotické obtíže – výskyt úzkostí a fobií, psychosomatické obtíže
  • Afektivní poruchy – časté změny nálad, plačtivost, výbuchy vzteku
  • Narušení v oblasti sebepojetí – negativní sebehodnocení a sebedůvěra, zmatek v utváření identity, sebepoškozování

Denní pobyt: denní pobyt je poskytován celkem 40-45 dětem předškolního věku, jejichž zdravotní stav vyžaduje pravidelnou komplexní reedukační péči dle individuálních programů:

  • řízená individuální léčebná rehabilitace
  • polohování s využitím speciálních kompenzačních pomůcek
  • bazální stimulace
  • bukofaciální reedukace/terapeutické krmení
  • multisenzorická stimulace
  • canisterapie
  • akce pro děti a jejich rodinné příslušníky – výlety, divadlo, besídky, tvořivé dílny pro rodiče s dětmi apod.
  • pedagogická péče vedená speciálními pedagogy

Lékař – získává anamnézu rodinnou a osobní, stanovuje diagnózu, určuje plán terapie, u předškolních dětí zařazení do denní nebo ambulantní péče. Probírá výhled terapie a nabízí komplexní péči (viz ostatní odbornosti).

Ve spolupráci s ergoterapeutem a fyzioterapeutem řeší vhodné kompenzační pomůcky, vybrané předepisuje. Navrhuje doplňující vyšetření – neurologické, ortopedické, oční, logopedické, psychologické apod. Vede rehabilitační konference určené k dalšímu postupu léčby dětí v denním pobytu, vyjadřuje se k volbě vhodného typu vzdělávacího zařízení.

V rámci ambulance stanovuje průběh, frekvenci a cíl fyzioterapie, ergoterapie, zařazení pacienta do konceptu Senzorické integrace, k terapeutickému krmení, pro skupinu dospělých pacientů předepisuje procedury fyzikální terapie a metody rehabilitačního cvičení.

Fyzioterapeut – na základě získání anamnézy, zhodnocení subjektivních potíží provádí vlastní objektivní vyšetření a následné stanovení cílů fyzioterapie. U dětí hodnotí stupeň psychomotorického vývoje.

K nápravě motorických poruch při léčebné tělesné výchově využívá cvičení na rozsah pohybu, k úpravě svalové síly, dechovou gymnastiku, cvičení s náčiním a s nářadím. Při terapii na neurofyziologickém podkladě čerpá z metodik Bobath konceptu, proprioceptivní nervosvalové facilitace – PNF, reflexní terapie dle Vojty aj.

K normalizaci funkce pohybového systému používá ošetření měkkých tkání, nenásilnou mobilizaci páteře a periferních kloubů. Součástí léčebné tělesné výchovy je vertikalizace (a to na přístrojích), funkční a dynamické tejpování, nácvik chůze a používání protetických a kompenzačních pomůcek, poradenství. Kompetencí fyzioterapeuta je rovněž výběr vhodné kompenzační pomůcky, edukace pacienta a jeho rodinných příslušníků. Součástí rehabilitace jsou procedury fyzikální terapie – elektroléčebné a vodoléčebné procedury, léčebné masáže apod.).

Ergoterapeut – představuje nedílnou součást komplexní rehabilitace, velmi úzce spolupracuje s fyzioterapií. Ergoterapeut analyzuje příčinu obtíží a vyšetřuje zbývající funkční schopnosti pomocí specifických metod a standardizovaných testů.

Prostřednictvím smysluplné činnosti, u dětí hry, nácvikem náhradních pohybových stereotypů, adaptací vlastní činnosti nebo prostředí, doporučením kompenzačních a technických pomůcek, pomáhá k obnově postižených funkcí. Umožňuje osobám si zachovat maximální soběstačnost v běžných denních činnostech (ADL – Activities of Daily Living, např. příjem jídla, osobní hygiena, oblékání, přesuny z místa na místo aj.)

Klinický logoped – provádí logopedická vyšetření a diagnostické postupy, především u dlouhodobě zdravotně postižených dětí. Provádí logopedickou intervenci poruch a vad řeči, sluchu, hlasu a polykání individuální i skupinovou formou. Provádí bukofaciální vyšetření a terapii v rámci Bobath konceptu pro zajištění kvalitního příjmu potravy a motoriky mluvidel, která je nezbytná pro správné rozvíjení artikulace. Interpretuje výsledky vyšetření, provádí pravidelné instruktáže, doporučuje speciální terapeutické postupy rodině pacienta a odbornému personálu pečujícímu o pacienta. Terapii aplikuje samostatně nebo ve spolupráci s ostatními pracovníky Dětského rehabilitačního stacionáře – fyzioterapeutem, ergoterapeutem, speciálním pedagogem, zdravotní sestrou, lékařem.

Na základě podrobné diagnostiky vytváří individuální plán terapie každému pacientovi na míru, kdy cílem komplexní péče je zachování aktivity a funkčnosti dítěte při všech denních činnostech pro zlepšení kvality života nejen dítěte, ale i pečujících osob.

Pro zajištění komplexní péče využívá různé terapeutické postupy a techniky v rámci Bobath konceptu – bukofaciální reedukace/terapeutické krmení, multisenzorická stimulace, senzorická integrace, bazální stimulace, dechová rehabilitace, využívá speciální kompenzační pomůcky.

Psycholog nabízí:

Komplexní pedopsychologické vyšetření

  • je zaměřeno na celkové posouzení psychického stavu pacienta, tj. základních psychických funkcí, procesů a struktury osobnosti. Zpravidla bývá rozloženo do více setkání.

Cílené pedopsychologické vyšetření

  • je zaměřeno na dílčí oblast vývoje nebo aktuálního psychického stavu. Může probíhat ve více sezeních.

Kontrolní pedopsychologické vyšetření

  • je zaměřeno na zjištění změn psychického stavu pacienta ve srovnání s výsledky předchozích pedopsychologických vyšetření včetně zhodnocení výsledků dosavadní spolupráce

Psychologická vyšetření obecně zahrnují studium předchozí zdravotní dokumentace, získání anamnestických údajů (rodina, vzdělání, zaměstnání), navázání kontaktu s klientem, užití jednotlivých diagnostických metod (rozhovor, pozorování, testové a projektivní metody) dle pracovní rozvahy. Následuje vyhodnocení získaných dat, interpretace výsledků, rozhovor s pacientem/s rodiči pacienta o výsledcích vyšetření, návrh dalšího léčebného postupu a doporučení, konzultační a poradenská činnost.