Laboratorní příručka OKB Městská nemocnice Ostrava, p. o. - verze Duben 2026

Vápník v séru

Zkratka:

Ca

Kategorie:

Rutina

Statim

Veterinární vyšetření

Odběr a transport biologického materiálu:

Materiál:

Krev

Odběr do:

Sklo nebo plast bez úpravy

Poznámka k odběru vzorku_pro oddělení:

Odběr ze zaškrcené paže zkresluje vyšetření. K analýze celkového Ca nelze použít plazmu EDTA, oxalátovou nebo citrátovou, protože interferuje při reakci vápenatých iontů s o-kresolftalein komplexonem.

Žádanka:

Standardní biochemická žádanka

Stabilita při 20-25 °C:

7

d

Stabilita při 4-8 °C:

3

týden

Stabilita při -20 °C:

32

týden

Jednotka:

mmol/l

	Věk od	do	Dolní ref. mez	Horní ref. mez	Jednotka	Další údaje
	0D	1M	1,80	2,75	mmol/l
	1M 1D	99R+	2,25	2,75	mmol/l

Dostupnost vyšetření:

Vyšetření statimová:

Denně, 24 hodin

Odezva statimová:

Do 1 hodiny od doručení materiálu

Vyšetření rutinní:

Pondělí až pátek

Odezva rutinní

V den doručení (odpoledne)

Princip metody:

Vápník reaguje s barvivem Arsenazo-III v kyselém prostředí za vzniku nachového komplexu. Vzniklé zbarvení se měří při vlnové délce 660 nm a je úměrné koncentraci vápníku ve vzorku.

Klinické informace:

V plazmě se vápník vyskytuje v několika formách. Necelá polovina se váže na bílkoviny, zejména na albumin. Tuto část označujeme jako nedifuzibilní - neproniká semipermeabilními membránami. Malá část vápníku se vyskytuje ve formě komplexních sloučenin rozpustných ve vodě (citrát, laktát, hydrogenkarbonát). Zbytek tvořící necelou polovinu celkového vápníku, je ionizovaný vápník (Ca2+). Vyšetření vápníku v séru patří mezi základní vyšetření při onemocnění kosti. Základním účelem stanovení je zjištění hyperkalcemie nebo hypokalcemie. Pro klinické účely je nejvíce užívaným ukazatelem stanovení celkového kalcia v séru, koncentrace ionizovaného vápníku však vypovídá o homeostáze vápníku přesněji, zejména v klinicky závažných situacích, v souvislosti s jeho účastí v procesech přenosu nervového vzruchu, svalové kontrakce a hemostázy. Pozn. Při abnormálních hladinách albuminu může být zkreslena hladina celkového vápníku (kvůli změnám frakce vázané na albumin). V takovém případě je lepší vyšetřovat ionizovaný vápník, kde se vliv albuminu neprojevuje.

Snížení:

Hypokalcémie - těžká hypokalcémie může vést ke křečím (tetanie), hypocalcémii může způsobovat hypoparathyreodismus, chronická selhání ledvin, hypovitaminóza D, nedostatek vápníku v potravě, či porucha jeho absorpce, těhotenství a laktace, alkalémie (klesá ionizovaný podíl vápníku), hypomagnezémie, akutní pankreatitida, po větším počtu transfúzí, hypoalbuminémie (např. při nefrotickém syndromu)

Zvýšení:

Hyperkalcémie se projeví polyurií, polydipsií (nadměrná žízeň), somnolencí (spavost), adynamií (slabost), zácpou a zvracením. Trvá-li delší dobu, může dojít k poruše ledvin, vzniku močových konkrementů - zejména oxalátu vápenatého, a k metastatickým kalcifikacím. K nejčastějším příčinám patří: hyperparatyreóza, akutní atrofie kostí, Pagetova choroba, metastázy do kostí, myelom, akromegalie, sarkoidóza

Kód pro pojišťovny statim:

81139

Kód pro pojišťovnu rutina:

81625

Klinická biochemie, Městská nemocnice Ostrava, p. o.

Laboratorní příručka - verze 2.14

Platnost od: 30.4.2026

www.mnof.cz

Vytvořeno pomocí programu SLP