Lidský C-peptid je jednořetězcový polypeptid obsahující 31 aminokyselin. Spojuje řetězce A a B tvořící inzulín v
molekule proinzulínu (prekurzor inzulínu), který je skladován v sekrečních granulích beta-buněk pankreatu. Při
biosyntéze inzulínu napomáhá tvorbě správné sekundární a terciární struktury hormonu. C-peptid a inzulín jsou vylučovány
v ekvimolárních množstvích, C-peptid se však významně nezachycuje v játrech, ale je eliminován ledvinami a proto v
periferním oběhu přetrvává déle. C-peptid má tedy delší biologický poločas (> 30 minut) a menší fluktuace v porovnání s
inzulínem (5 minut). Proto měření C-peptidu odráží sekreci inzulínu pankreatem přesněji než měření inzulínu. Koncentrace
C-peptidu je navíc nezávislá na exogenním inzulínu a není ovlivněna interferencí autoprotilátek proti inzulínu
indukovaných inzulínovou terapií.
Průměrnou sekreci inzulínu z beta-buněk lze monitorovat také pomocí stanovení množství C-peptidu vyloučeného močí za 24
hodin. Stanovení C-peptidu se používá jako test beta-buněk u lidí při různých onemocněních, včetně diabetu 1. typu a
jako pomocné vyšetření při diferenciální diagnostice hypoglykémie a nedovolené autoaplikaci inzulínu.
Nízké hladiny C-peptidu se očekávají při snížené sekreci inzulínu, např. při diabetu závislém na inzulínu (diabetes 1.
typu, diabetes LADA - Latent Diabetes of Adults).
Zvýšené hladiny C-peptidu mohou být přítomny při zvýšené činnosti beta-buněk, např. při hyperinzulinismu a inzulinomech.
Molární poměr C-peptidu a inzulínu lze použít pro odhad jaterní clearence, neboť při jaterní nedostatečnosti dochází k
narušení metabolismu inzulínu, což vede k abnormálně vysokému podílu inzulínu v periferním oběhu.
Indikace:
- posouzení sérových koncentrací inzulínu
- latentní autoimunitní diabetes mellitus dospělých
- provedení glukagonového stimulačního testu
- posouzení prvé fáze inzulínové odpovědi u osob s protilátkami proti ostrůvkům
- suspekce na inzulinom
- diferenciální diagnostika hypoglykémií
|