06. 05. 2025
„Je to obrovský rozdíl proti klasickému císaři. Okamžitý kontakt s miminkem je k nezaplacení,“ popisuje svoji zkušenost Anna Nosková z Jičína z Královéhradeckého kraje. Před dvěma lety jela rodit až do Městské nemocnice v Ostravě. Ta totiž nabízela jako první v zemi od května 2022 laskavý císařský řez, na kterém se mohou rodiče podílet. Matky si přebírají dítě hned, když je lékař vytáhne nad operační ránu. I s tepajícím pupečníkem si dítě přivinou na hruď a nechají je přisát k prsu. Až pupečník dotepá, může ho přestřihnout otec. „Je důležité, že první ozvy srdce, hlas a doteky, které dítě vnímá, jsou od matky a ne od operatéra. Na rozdíl od běžného císařského řezu nevzniká prodleva mezi vyjmutím dítěte z dutiny břišní a přiložením na hrudník matky,“ říká vedoucí lékařka porodního sálu v ostravské nemocnici Iva Staňová, která novinku prosadila. Inspirovala ji videa ze zahraničí. Podle tamních lékařů prožívají rodiče euforii, která prospívá jim i dítěti a jeho vývoji. Operací končí čtvrtina porodů V Česku se loni narodilo císařským řezem 26 procent dětí – přes 21 tisíc. Laskavý císařský řez s asistencí maminky, která smí sáhnout rukama do sterilní operační zóny, však vzbudil rozporuplné emoce. Zatímco přibývalo nadšených žen, většina zdravotníků novinku zpočátku odmítala. Ze strachu z infekce i z neochoty měnit zažité zvyklosti. „Nic takového neplánujeme. Při operaci je nutná sterilita, na sále platí striktní pravidla. Riziko převyšuje užitek,“ líčila tehdy zdravotnice pod slibem anonymity. I lékaři z dalších porodnic tvrdili, že je to zbytečnost, která matkám ani dětem nepřináší nic navíc. Dnes už ale mnozí mění názor. Třeba i díky tomu, že v Městské nemocnici Ostrava prožilo laskavý císařský řez za tři roky přes sto rodin a nikdy nebyl problém s infekcí. „Rodiče vždy poučíme, co nesmějí dělat. Na sobě mají sterilní plášť či roušky. Otec sedí u hlavy ženy, která má ruce zkřížené na prsou do chvíle, než převezme dítě. Zdravotník to hlídá,“ vysvětluje Staňová. Novinku teď nabízí stále víc nemocnic.
Zatím je jich okolo deseti, například v Kroměříži, Rakovníku, Příbrami či Litoměřicích. Letos s ní začali také v Jablonci nad Nisou, Táboře či Strakonicích. V každé nemocnici to vypadá trochu jinak. Málokde umožňují matce, aby si mohla převzít dítě ze sterilní zóny nad otevřenou ránou. Někde matce podají dítě hned po vytažení lékaři, jinde je nechají klubat. Podstatné je, že při laskavém „císaři“ mají ženy napíchnutou kanylu jinde než v loketní jamce, aby mohly dítě držet. Tam, kde to zavedli, jsou nadšení rodiče i zdravotníci. „Bylo to nádherné a velmi emotivní pro mne i partnera, který sdílel naše první společné minuty euforického štěstí a lásky k dceři,“ líčí Tereza Stehlová, která si letos kvůli laskavému císařskému řezu zvolila Městskou nemocnici Ostrava. Podobně si dnes vybírají stovky žen. „Je úžasné, že situace v porodnicích se postupně mění. Cizinku žijící v Praze, které tamní lékaři nechtěli vyjít vstříc, jsem nedávno doprovázela k laskavému císařskému řezu do Příbrami. Situace na sále byla fantastická a rodiče šťastní,“ říká dula Ivona Remundová. Dula: Snad to brzy bude běžné K takovým porodům už dula doprovázela několik žen. „Vždy to byl úžasný zážitek. Snad to brzy bude běžná praxe ve všech porodnicích,“ doufá Remundová. Primáři porodnic, kteří už novinku nabízejí, přiznávají, že si souhru anesteziologů, porodníků, pediatrů i zdravotních sester na sále nacvičovali nanečisto, aby se při zákroku nepletli jeden druhému v pracovním prostoru. Změny nelitují. „Otcové mohou k plánovaným císařským řezům dlouho, ale laskavý císařský řez je jiný. Užíváme si ho všichni. I pro zdravotníky je hezké vidět, jak se rodiče zapojují. Muži podporují rodičky a většina chce přerušit pupečník,“ popisuje šéf porodnice v Příbrami Petr Chudáček. Primář Vít Mairich z Jablonce nad Nisou říká, že laskavý císařský řez eliminuje trauma žen z toho, že nemohu rodit normálně. „Výhod má víc. Časný bonding, tedy přiložení nahého dítěte na holou kůži ženy jako po spontánním porodu, snižuje poporodní krvácení a ovlivňuje rychlejší hojení dělohy,“ líčí lékař. V Táboře postupují ještě trochu jinak. Pokud nemusejí kvůli zdravotním důvodům spěchat, lékaři nevytáhnou a nepředají dítě matce hned, ale odstraní zábranu a rodiče sledují, jak se samo klube ven. „Vybavíme jeho hlavičku a jemně pomůžeme i s ramínky. Když je dítě zdravé, zapře se ručkama a snaží se dostat ven. Předpokládáme, že se u něj vyplavují stresové hormony podobné jako při vaginálním porodu, které podporují zrání plic a zlepšují celkovou adaptaci miminka,“ popisuje primář Štěpán Hájek. V tamní porodnici nabízejí rodičům i možnost podpořit nastartování imunity dítěte přenosem bakterií, kterými by se „nakazilo“, kdyby procházelo porodními cestami. „Před operací vložíme mamince do pochvy tampon, který pak otřeme dítěti kolem úst a nosíku. Studie dokazují, že lidé narození císařským řezem mají vyšší sklony k astmatu, alergiím či cukrovce. Patrně proto, že byli ochuzení o kolonizaci trávicího traktu a sliznice mikrobiomem z matčiných porodních cest,“ vysvětluje primář Hájek.
Zdroj: MF DNES, Ivana Lesková
