Spektrum péče

Exstirpace chalazea či hordeola – odstranění ječného nebo vlčího zrna

Jedná se o operační odstranění zánětlivého ložiska. U dětí se provádí v celkové anestezii, u dospělých pacientů se jedná o zákrok v lokální anestezii. Operatér znecitliví místo zákroku, poté se pomocí proštěpce evertuje víčko, následuje řez a vypuštění zánětlivého ložiska a odstranění pouzdra. Pacient je ještě tentýž den propuštěn do domácí péče s následnou kontrolou za týden.

Incise kůže

Incise kůže je zákrok, který se provádí za účelem uvolnění krve nebo hnisu v podkoží. V místním znecitlivění nebo bez něj provede operatér naříznutí kůže, preparací tkání pronikne do dutiny vyplněné krví nebo hnisem a pokusí se tyto nežádoucí hmoty vypustit. Po vyčištění rány zavede gumový drén k usnadnění odtoku dalšího hnisu či krve. Pokud proběhne vše bez komplikací, pacienta propouštíme do domácí péče. Následují pravidelné kontroly a převazy rány dle doporučení lékaře.

Odstranění lézí kůže nebo spojivky

Jedná se odstranění nezhoubného či zhoubného postižení kůže víček, spojivky a blízkého okolí. Zákrok probíhá v lokálním znecitlivění, u dětí v celkovém znecitlivění. Po znecitlivění místa zákroku se odstraní postižená část kůže pomocí elektrokauteru nebo např.skalpelem s nutností stavění možného krvácení, poté operatér sešije ránu stehy. Pokud proběhne vše bez komplikací, pacienta propouštíme do domácí péče. Následují pravidelné kontroly a převazy rány dle doporučení lékaře

Operace poranění spojivky

Je to zákrok, při kterém Vám operatér ošetří ránu spojivky, která vznikla např. při úrazu oka. Cílem operace je obnovení celistvosti oka, která byla porušena úrazem. Výkon se obvykle provádí v místním znecitlivění, u dětí a nespolupracujících pacientů je možné výkon provést v celkové anestezii. Provádí se ozřejmění rány a vzniklých škod, pokud je přítomno cizí tělísko, bývá během tohoto výkonu vyjmuto a poté je rána zašita. Kontroly probíhají dle doporučení lékaře a odstranění stehů 7. den po operaci.

Operace pterygia

Pterygium je způsobeno přerůstáním spojivky na rohovku.Vzniká častěji v nasální části spojivky a může aktivně přerůstat přes rohovku směrem k centru. Způsobuje podráždění oka, zčervenání, vznik zakřivení rohovky a pokles vidění. Pacient může být i zcela bez potíží, ale vadí mu nález kosmeticky. Výkon se obvykle provádí v místním znecitlivění, u dětí a nespolupracujících pacientů je možné výkon provést v celkové anestezii. Po znecitlivění se pomocí skalpelu a nůžek odpreparuje spojivkové křidélko, rána se poté zašije stehy, které je nutno odstranit 7.den po operaci. Pokud proběhne vše bez komplikací, pacienta propouštíme do domácí péče. Následují pravidelné kontroly dle doporučení lékaře.

Průplach slzných cest a diagnostická sondáž

Průplach slzných cest se provádí při podezření na neprůchodnost odvodných slzných cest. U dětí je nejvhodnější od jednoho do tří měsíců věku. Má-li dítě velké potíže, je možné průplach i sondáž provést dříve. Výkon se provádí především po lokálním znecitlivění, vleže na zádech. U dětí celková anestezie není v drtivé většině případů nutná. Obvykle je do dolního event. horního kanálku zavedena průplachová kanyla na stříkačce naplněné fyziologickým roztokem. Jestliže tekutina prochází do nosu či do krku, vyšetřovaný nemá žádnou překážku v slzných cestách. Pokud jsou cesty neprůchodné, musí se zprůchodnit takzvanou sondáží. Následují další kontroly dle zvážení ošetřujícího lékaře.

Operace penetrujícího poranění očního bulbu

Je to zákrok, při kterém Vám operatér ošetří pronikající ránu očního bulbu vzniklou při úrazu oka. Cílem operace je obnovení celistvosti oka, která byla porušena úrazem. Výkon se obvykle provádí v celkovém znecitlivění (narkóze). Provádí se ozřejmění rány a vzniklých škod. Při poškození čočky může být nutné její odstranění. Pokud je přítomno cizí tělísko, může být vyjmuto během tohoto výkonu nebo ponecháno k odstranění během následující operace, pokud je to pro prognózu oka vhodnější. Po co nejlepším anatomickém uspořádání je rána zašita. Pokud operatér zjistí rozsáhlé poranění neslučitelné se zachováním oka, může být operace řešena i jeho bezprostředním odnětím. Výsledné vidění je úměrné závažnosti úrazu a přidružených komplikací. Komplikace se řeší přísně individuálně s ohledem na charakter poranění. Následný režim je individuální dle doporučení operujícího chirurga, dodržování hygienických postupů, aplikace desinfekčních prostředků, hojivých mastí.

Operace šedého zákalu a implantace umělé nitrooční čočky

Operace je indikována, když cítíte, že jste omezeni poklesem Vašeho vidění, které je zamlžené v důsledku vytvoření šedého zákalu. Před operací podstoupíte podrobné oční vyšetření. Je doporučeno vysadit léky na ředění krve, a u mužů léčících se na prostatu bývá nutné taktéž vysadit léky obsahující tamsulosin, příp. změnit léčbu. Šedým zákalem rozumíme zkalení čočky, které brání tvorbě ostrého obrazu na sítnici. Vyskytuje se nejčastěji u lidí po 50. roku věku, po úrazech nebo při některých celkových onemocněních. Operace se provádí v místním znecitlivění, u nespolupracujících pacientů v narkóze. Zkalená čočka je z oka odstraněna a nahrazena čočkou umělou. Většinou je prováděna metodou ultrazvukového rozmělnění jádra s následným odsátím hmot. Na našem oddělení provádíme standardně implantace měkkých čoček. Měkká čočka se vkládá do oka složená, což umožňuje použití malého řezu bez následného šití rány, tzn. rychlou rehabilitací vidění. Během operace v případě komplikovaného průběhu se lékař může rozhodnout, jestli bude nebo nebude umělá nitrooční čočka implantována. V takovém případě, kdy se umělá čočka nepodaří do oka implantovat při odstraňování šedého zákalu, může být čočka implantována později. Umělá čočka zůstává již v oku trvale. Po operaci je oko do druhého dne zavázáno. Pacient si do operovaného oka standardně po dobu 4 týdnů aplikuje oční antibiotické kapky nebo mast. V prvních týdnech po operaci je doporučováno tělesné šetření, ochrana oka před úrazem. K dokonalému vidění pak po úplném zhojení dostanete brýlovou dokorekci. Během několika týdnů sebudete moci zapojit do všech aktivit Vašeho života.

Paracentéza oka

Zákrok je prováděn v akutním stavu při akutním uzávěru centrální tepny krevní sraženinou. Provádí se v místním znecitlivění na operačním sále pod mikroskopem. Pacient je při vědomí a spolupracuje s operatérem. Jde o vytvoření malého otvoru skrz všechny vrstvy rohovky specielně upraveným nožem, bez následného šití rány. Důvodem je rychlé snížení nitroočního tlaku, tedy snaha o uvolnění sraženiny a tím i větší šanci na zlepšení vidění. Je doporučováno přechodně aplikovat do oka oční antibiotické kapky nebo mast.

Plastická operace – odstranění xantelasmat

Důvod odstranění xantelasmat je kosmetický. Xantelasmata jsou žlutavé usazeniny lipidů v kůži, lokalizovány bývají v okolí očí a víček (často je můžeme vidět u lidí se zvýšenými tuky v krvi a cukrovkou). V místním znecitlivění (injekčně) se odstraní kůže s xantelasmaty s následným sešitím okrajů. Operace není bolestivá, výsledný efekt závisí na samotné operaci. Při nekomplikovaném průběhu je pacient týž den propuštěn domů. V den operace jsou doporučovány ledové obklady, klidový režim a omezení fyzické aktivity. Na operační rány si pak pacient doma aplikuje antibiotické masti. Pooperační režim výrazněji neomezuje v běžném způsobu života, je vhodné vyhýbat se prašnému či znečištěnému prostředí. Stehy jsou odstraňovány za týden po operaci.

Plastická operace víček – dermatochalasis

Operace se provádí v místním znecitlivění (injekčně). Je doporučována u pacientů, kteří mají pokleslá víčka (většinou se jedná o horní, ale mohou být dolní, i kombinovaná s výhřezem očnicového tuku). Tato většinou věkem podmíněná ochablost kůže víček je způsobena těžkou, převislou kůží, která navíc často i zužuje oční štěrbinu a může vést k omezení zorného pole. Při zákroku se odstraní přebytečná kůže, rána je následně sešita. Při nekomplikovaném průběhu je pacient týž den propuštěn domů. V den operace jsou doporučovány ledové obklady, klidový režim a omezení fyzické aktivity. Na operační rány si pak pacient doma aplikuje desinfekční prostředky a hojivé masti. Pooperační režim výrazněji neomezuje v běžném způsobu života, je vhodné vyhýbat se prašnému či znečištěnému prostředí. Stehy jsou odstraňovány za týden po operaci. Konečný efekt zákroku bývá zřejmý cca po dvou měsících.

Plastická úprava chybného postavení očního víčka (entropium, ektropium, symblefaron, ankyloblefaron)

Všechny typy chybného postavení očního víčka nebo srůsty s povrchem oka je potřeba upravit. Oční víčko musí přiléhat okrajem na oko, jinak neplní správně svou funkci a je zdrojem trvalého dráždění oka. Výkon probíhá ambulantně, v místním znecitlivění (injekčně). Jen při větším rozsahu je doporučována hospitalizace a operace v celkové anestezii (pacient je uspaný).
Entropium – vchlípení okraje víčka dovnitř, řasy dráždí spojivku a rohovku, komplikací může dojít k oděrkám na rohovce až vzniku vředu s možnou perforací rohovky
Ektropium – vyvrácení okraje dolního víčka, bývá provázeno nadměrným slzením a chronickým drážděním spojivky
Symblefaron – srůst víčka s očním bulbem, vzniká v důsledku těžkých zánětů, poleptání popálení, v těžších případech narušuje pohyb oka
Ankyloblefaron – vrozený srůst okrajů víček, někdy spojen s dalšími vrozenými vadami oka, může vznikat i po těžkých poleptáních.
Principem je plastická úprava kůže víčka a jeho těsného okolí, případně s použitím kůže z paže, ústní sliznice nebo chrupavky z ušního boltce (u symblefara a ankyloblefara) za účelem vytvoření či obnovení správné funkce víčka. Po zákroku doma v den operace ledování operované oblasti, klidový režim a omezení fyzické aktivity. V dalších dnech aplikace antibiotické oční masti jako prevence infekce rány. Je vhodné vyhýbat se prašnému či znečištěnému prostředí. Odstranění stehů probíhá spolu s kontrolou po 7–14 dnech.

Enukleace oka

Enukleace je zákrok, kdy dochází k odstranění oka jako celku. Důvodem tohoto výkonu je většinou chronický stav - slepé, bolestivé nebo kosmeticky nevyhovující oko, kdy konservativní léčba selhává především v potlačení bolesti. Akutně se provádí při neslučitelnosti zachování oka u těžkých úrazů. Předoperačně se provádí vyšetření krvácivosti, srážlivosti krve a vysazují se léky s protisrážlivými účinky. Dále je nutné lékaře upozornit na případné alergie (zejména alergie na dezinfekci, léky, oční masti, kapky či lokální anestetika). Operace se provádí za hospitalizace v celkové anestezii. Možnými riziky a komplikacemi výkonu jsou větší krvácení během operace a i v pooperačním období, možnost infekce s přechodem na mozkovou tkáň. Pooperační péče vyžaduje aplikaci kapek či masti do spojivkového vaku, po týdnu se provede vytažení spojivkového stehu. Po zhojení spojivky je pacient odeslán ke zhotovení individuální oční protézy.

Fluorescenční angiografie

Fluorescenční angiografie je fotografická angiografická metoda, která není založena na ionizujícím záření. Po nitrožilní aplikaci kontrastní látky-roztoku fluoresceinu většinou do žíly na ruce nebo paži je zhotoven rychlý sled fotografií pomocí speciální kamery. Důvodem je zobrazení cévního zásobení sítnice, živnatky, terče zrakového nervu nebo duhovky. Metoda se používá při podezření na nedostatečně okysličení sítnice a tvorbu patologických cév sítnice z různých příčin, při podezření na tvorbu patologických cév živnatky zapříčiněné různými onemocněními (např. věkem podmíněnou degenerací sítnice). Zákrok se používá nejen k diagnostice, ale také při plánování postupu laserového ošetření sítnice. Příprava spočívá v rozšíření zornic očními kapkami a nitrožilním nebo v tabletové formě podání protialergického léku. Zákrok probíhá ambulantně, po výše uvedené přípravě se provede sled fotografií pomocí speciální kamery. Vyšetření neomezuje v běžném způsobu života. K vedlejším účinkům kontrastní látky fluoresceinu patří pocit na zvracení, zvracení, kopřivka, anafylaktická reakce (velmi vzácná), únik kontrastní látky mimo žílu do mimobuněčného prostoru v místě injekce může způsobit místní nekrózu - odumírání tkáně, 24 až 48 hodin po vyšetření je tmavé zbarvení moče, žluté zbarvení bělma a kůže.

Kryodestrukce / pomražení/ řasnatého tělíska

Principem operace je zajizvení části ciliárního tělesa- části oka,kde se tvoří nitrooční tekutina ,působením mrazu, a to vede ke snížení nitroočního tlaku.Důvodem kryodestrukce ciliárního tělesa je velmi bolestivý sekundární typ zeleného zákalu, nezvládnutelný konservativní léčbou, stav, kdy dosavadní léčba neudržuje vhodnou výši nitroočního tlaku.Výkon se provádí pro bolestivost v celkové anestezii, proto je nutné předoperačně interní předoperační vyšetření.Možnými komplikacemi zákroku je časné zvýšení nitroočního tlaku ihned po operaci , většinou přechodné, při nedostatečném snížení nitroočního tlaku nutnost opakování zákroku. K dalším možným komplikacím patří nitrooční krvácení, otok spojivky, popisováno je i zhoršení vidění po výkonu, následná atrofie (zmenšení) očního bulbu. Po operaci se aplikuje oční mast, přechodně po zákroku léky proti bolesti.

Laserové ošetření sítnice

Laserové ošetření sítnice je zákrok, jehož cílem je stabilizace polohy sítnice (u sítnicových trhlin a úrazových krvácení) nebo snaha omezit (zabránit) tvoření dalších nepřirozených změn v sítnici u poruch výživy z cukrovky, po cévních uzávěrech nebo u některých vrozených onemocnění. Účelem je stabilizace vidění, ale není to pravidlem, může dojít i ke zhoršení vlivem působení základní příčiny. Před výkonem se rozšíří zornice a oko místně znecitliví pomocí očních kapek. Zákrok probíhá ambulantně. Po místním znecitlivění se laseruje pomocí speciální kontaktní čočky, během ošetření je bezpodmínečně nutná spolupráce nemocného s lékařem.Možnými komplikacemi a riziky jsou narušení povrchové vrstvy rohovky kontaktní čočkou, zvýšení nitroočního tlaku, možnost následného krvácení do sítnice nebo do sklivce, nedostatečné ošetření nebo návrat původního stavu, zhoršení akomodační schopnosti, zhoršená adaptace na tmu, horší kvalita barevného vidění, odchlípení sítnice, v případě nespolupráce pacienta při aplikaci laserového paprsku do centra žluté skvrny vznik vznik absolutního centrálního výpadu zorného pole.Po výkonu je do oka aplikována oční mast ke zklidnění, pracovní neschopnost není nutná, režim po zákroku nevyžaduje žádné úpravy.

Laserový zákrok na duhovce- iridotomie

Laserový zákrok na duhovce je ošetření, kterým vytváříme - vypalujeme drobný otvor v duhovce pomocí neodymového či argonového laseru. Důvodem tohoto zákroku je usnadnění cirkulace tekutiny mezi zadní a přední komorou oka a zabránění vzniku akutního záchvatu zeleného zákalu. Zákrok se používá u pacientů s úzkým komorovým úhlem. Před výkonem se aplikují oční kapky eventuálně se podajíí tablety na snížení nitroočního tlaku.Zákrok probíhá ambulantně, po místním znecitlivění oka pomocí speciální kontaktní čočky se několika laserovými body vytváří požadovaný otvor v duhovce.Možnými komplikacemi a riziky zákroku jsou poškození rohovky, poškození čočky, krvácení z duhovky, přechodné zvýšení nitroočního tlaku, přechodné zhoršení vidění, nitrooční zánět. Po výkonu jsou do spojivkového vaku aplikovány kapky na snížení nitroočního tlaku a zklidňující oční mast. Ošetření nevyžaduje pracovní neschopnost.

Laserový zákrok na trámčině komorového úhlu – lasertrabekuloplastika

Laserový zákrok na trámčině komorového úhlu je zákrok, kterým rozšiřujeme přirozenou cestu odtoku nitrooční tekutiny z oka. Očekávaným přínosem je snížení nitroočního tlaku, zastavení dalšího postupu onemocnění nebo i snížení počtu aplikovaných kapek. Důvodem je stav, kdy dosavadní terapie již neudržuje vhodnou výši nitroočního tlaku a dochází k poškozování zorného pole a snižování vidění. Zákrok se provádí u zeleného zákalu s otevřeným úhlem. Před výkonem se aplikují oční kapky k místnímu znecitlivění oka. Po tomto znecitlivění se pomocí speciální kontaktní čočky provádí laserové ošetření - jemná fotokoagulace trabekulární tkáně argonovým laserem nebo stimulace Nd YAG laserem. Zákrok je prováděn ambulantně. Možnými komplikacemi jsou časné zvýšení nitroočního tlaku ihned po zákroku se stabilizací v časovém intervalu do týdne,po další individuálně dlouhé době (měsíce, roky) však opět dochází ke zvýšení nitroočního tlaku a je nutné výkon zopakovat nebo zvolit jiný postup. K dalším možným komplikacím patří nitrooční krvácení, zhoršené vidění těsně po výkonu a nitrooční zánět. Po zákroku se aplikuje do spojivkového vaku oční mast. Ošetření nevyžaduje pracovní neschopnost.

Operace následného šedého zákalu

Operace následného šedého zákalu je zákrok, kterým se dá ošetřit zkalení zadního pouzdra Vaší původní čočky po určité době (i několik let) od operace šedého zákalu, kterou jste prodělali. Jde o znovu zprůchodnění optické osy pro vidění.
Důvodem vzniku sekundární katarakty je:

  • regenerace a vcestování (migrace) drobných epiteliálních buněk pod optickou část nitrooční čočky - tzv. regeneratorní forma následné katarakty, která se ošetřuje operativně nebo neodymovým laserem
  • ztvrdnutí a zašednutí zadního pouzdra - fibrozní forma následné katarakty, která se ošetřuje neodymovým laserem

Typ ošetření se stanoví dle typu následné katarakty, u kombinovaných forem může být výkon rovněž kombinován. Nejvhodnější způsob ošetření Vám doporučí lékař po vyšetření.
Při ošetření regeneratorní formy operací se před výkonem provádí interní předoperační vyšetření a aplikace antibiotických očních kapek . Zákrok je nebolestivý, krátkodobý , v lokálním znecitlivění po rozkapání zornice. Výhodou je neporušené zadní pouzdro, pokud není přímo indikováno roztětí pouzdra pro kombinovanou formu zákalu. Ošetření fibrozní formy použitím laseru spočívá v rozrušení zadního pouzdra čočky pomocí laserového paprsku po rozkapání zornice, důležitá je spolupráce pacienta. Možnými komplikacemi u operační metody je zašednutí (dekompenzace) rohovky, infekce, nitrooční krvácení, prasknutí zadního pouzdra čočky,změna polohy umělé čočky, výhřez sklivce, pooperační astigmatismus, vysoký nitrooční tlak, ztráta vidění. U laserového ošetření jsou to poškození rohovky, duhovky či nitrooční čočky, zvýšení nitroočního tlaku, krvácení do nitra oka, odchlípení sítnice, většina pacientů po zákroku vnímá drť rozrušeného pouzdra v podobě pohybujících se zákalků. Při nekomplikovaném zákroku se přechodně 1 týden aplikují do oka oční protizánětlivé kapky, kontrola je následující den po zákroku, další kontroly jsou dle doporučení lékaře.

Trabeculetomie – chirurgické řešení dekompenzace nitroočního tlaku

Trabeculectomie je zákrok, který vede k vytvoření umělého odtoku nitrooční tekutiny z nitra oka pod spojivku a výsledkem je pak snížení nitroočního tlaku. Důvodem výkonu je vysoký nitrooční tlak komorové tekutiny, kdy dosavadní léčba kapkami neudržuje vhodnou výši nitroočního tlaku a dochází k poškozování zorného pole a snižování vidění. Většina pacientů je před zákrokem i dlouhodobě léčená kombinovanou léčbou očními kapkami pro léčbu zeleného zákalu (antiglaukomatiky), která selhává. Před zákrokem se provádí interní předoperační vyšetření, u pacientů léčených léky ovlivňujícími srážlivost krve je někdy potřebná úprava léčby na krátký časový interval. Dále je nutné lékaře upozornit na případné alergie (zejména alergie na dezinfekci, léky, oční masti, kapky či lokální anestetika. Zákrok se provádí v lokální i celkové anestezii. Možnými komplikacemi operace jsou nitrooční krvácení během výkonu, zhoršené vidění několik dní po operaci, výkyvy nitroočního tlaku těsně po operaci, zrychlení rozvoje šedého zákalu, infekce, po delší době od výkonu může dojít k zjizvení filtračního polštářku a nutnosti opakování zákroku. Po výkonu se aplikují očních kapky či mast, odstranění spojivkových stehů se provádí za týden po operaci, jsou nutné pravidelné kontroly nitroočního tlaku, které stanoví ošetřující oční lékař.